Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Český úspěch v pohárové Evropě

Jakkoliv bývá český fotbal často podceňovaný, jen těžko může někdo zpochybnit jeho výsledky dosažené v posledních letech v pohárové Evropě. Jak si tedy vlastně teď relativně k našim finančním možnostem vedeme a co do budoucna?

Vzrůstající význam evropských pohárů

V posledních pěti letech velmi stouply příjmy, které má český fotbal z účasti v evropských pohárech od UEFA a tím pádem i celková důležitost konfrontace s Evropou. Zatímco v sezóně 2014/15 a (zpravidla) před ní nedosáhlo toto číslo ani sta milionů korun, v předešlé rekordní sezóně to bylo přes miliardu. Za tímto raketovým nárůstem stojí dva efekty – jednak UEFA odměňuje kluby stále více penězi a jednak české kluby byly v Evropě úspěšnější a profitovaly z koeficientu z předešlých let. V každém případě tyto prostředky mají blahodárný efekt na české kluby participující v evropských pohárech a snad i na celou českou ligu (bohaté kluby utrácejí peníze za hráče z domácí ligy). Na druhou stranu, kvůli neustále se zvyšujícím příjmům našich nejlepších klubů z evropských pohárů a stagnujícím příjmům průměrných českých klubů se podstatně rozevírají nůžky mezi elitní trojicí a zbytkem.

České kluby v evropských pohárech

Graf znázorňuje pouze příjmy od UEFA. Je potřeba si nicméně uvědomit, že účast v evropských pohárech má pro české kluby mnoho dalších pozitivních efektů. Podstatnými pro české kluby jsou příjmy ze vstupného; příjmy Plzně ze zápasu z Realem Madrid nebo Slavie s Chelsea rozhodně nejsou zanedbatelné. Dalším podstatným benefitem je zvýšení tržní hodnoty hráčů. Jaroslav Tvrdík by pravděpodobně nemohl šponovat cenovku Tomáše Součka až na 15 milionů euro, kdyby se slávistický odchovanec předtím neosvědčil v Evropské lize. Rovněž nezanedbatelným aspektem je zviditelnění hráčů a klubu samotného, což může například pomoci přilákat nové sponzory. Tomáš Paclík a Daniel Křetínský rádi na jejich schůzkách se zahraničními obchodními partnery zmíní značku jejich klubu, která by bez možnosti konfrontace v Evropě neměla žádný zvuk.

Je tedy nad všechny pochyby, že účast v pohárech je pro finance v českém fotbale významná a pro některé z klubů se stala podstatným zdrojem příjmů a prestiže.

Za méně peněz více muziky

To, že má účast v pohárech velký význam pro české kluby ale ještě neznamená, že jsou naše kluby úspěšnější než jiné. Prvně je zapotřebí uvědomit si, že úspěch českých klubů nemůžeme měřit metrikou těch nejlepších lig, ale musíme se srovnávat s námi srovnatelnými ligami. Jelikož první až osmá liga Evropy jsou jak finančně, tak z pohledu koeficientu výrazně lépší než česká liga, nedává smysl je zahrnout do srovnání. Naopak, menší ligy jsou na tom zase výrazně hůře než česká liga a zároveň je u nich obtížné dohledat data. Proto je tato analýza omezená na země s koeficientem v rozsahu 17,000 až 30,000, což odpovídá 9. až 23. pozici v klubových koeficientech.

K tomu, abychom mohli porovnat bohatství jednotlivých lig můžeme využít čtyři ukazatele - příjmy ligy za televizní práva, hodnota hráčů na portálu Transfermarkt, nejdražší transfer do dané ligy a rozpočet nejbohatšího klubu. Nutno říci, že každý z těchto ukazatelů má o bohatství konkrétní ligy pouze omezenou výpovědní hodnotu. Rovněž je potřeba zmínit, že uvedená čísla jsou přesná jenom orientačně, jelikož jsou málokdy oficiálně zveřejněna. Mimo portál Transfermarkt jsou skvělým zdrojem dat o příjmech klubů studie od Deloitte a UEFA, které se ale v některých číslech rozchází.

ZeměKoeficient*
9.Ukrajina29,700832015
10.Turecko29,40037648313
11.Rakousko27,125222465
12.Nizozemsko26,35089100016
13.Česko24,80042424
14.Dánsko24,125502123.6
15.Kypr21,625N/A1040.6
16.Řecko21,400322944.5
17.Chorvatsko20,500N/A1732.6
18.Švýcarsko20,000302854.5
19.Srbsko19,500N/A1912.5
20.Skotsko18,1253717610.3
21.Norsko18,000351191.1
22.Izrael17,250141202
23.Švédsko17,000421601

*Mln €, ** 2018/19

Je evidentní, že jakkoliv český klubový koeficient je na 13. místě, nevešla by se česká liga co se týče finančních možností ani do top 20. Ve skutečnosti jsou všechny země, které jsou v žebříčku koeficientu nad Českem výrazně bohatší. I Rakousko, které si vydobylo slušný koeficient hlavně díky Salzburgu, se může pyšnit nejméně pětkrát větším příjmem z televizních práv. Rozpočet Sparty a Slavie v posledních letech rozhodně podstatně vzrostl (o čemž horlivě informovala česká média), ale stále se ani z poloviny nevyrovná rozpočtu nejlepšího rakouského klubu. Podobně, ukrajinská liga (podobně jako jiné ligy postkomunistických států) má relativně malý příjem z televizních práv, nicméně rozpočty Dynama Kyjev a hlavně Šachtaru Doněck jsou díky financím od jejich movitých vlastníků stále mnohem vyšší než rozpočty nejlepších týmů v Česku.

Koeficienty a příjmy z televizních práv

Možná překvapivě naopak existuje spoustu lig, které jsou v koeficientech pod námi a mají větší finanční možnosti. Jako dobré příklady slouží polská a rumunská liga, které figurují v současnosti na 27. a 32. místa v žebříčku koeficientů, ale přesto je jejich příjem z televizních práv nejméně pětkrát větší než v případě Fortuna:ligy. Jistě, je třeba brát v potaz, že například Polsko má zhruba čtyřikrát a Rumunsko dvakrát více obyvatel, nicméně obě země jsou také chudší než Česko. Právě příjem z televizních práv má pravděpodobně největší výpovědní hodnotu o bohatství průměrného klubu dané ligy jelikož je dělen mezi všechny kluby. Tato metrika dělá ovšem z české ligy doslova chudáka Evropy – zřejmě se zde promítá jednak po dlouhé roky zajetý stereotyp, že česká liga by měla být dostupná neplaceně na České Televizi a že nepatří na soukromé kanály. Pokud se ovšem podíváme na srovnatelné ligy v Evropě, většina jich už dlouho je vysílaná aspoň zčásti na privátních kanálech, které zpravidla zaplatí za vysílací práva více peněz. Dalším problémem je v Česku špatná kredibilita fotbalu jako celku, umocněná korupčními aférami, která znemožňuje uzavírat lukrativnější smlouvy.

Čistě na základě finančních ukazatelů je umístění Česka v žebříčku koeficientů UEFA naprostou anomálií, která ukazuje na to, že tuzemské kluby jsou schopny vyprodukovat za málo peněz hodně muziky a to zejména v Evropské lize. V předkolech Ligy mistrů bohužel české kluby (s dvojnásobnou výjimkou Plzně) pravidelně selhávají a řadí se tak v posledních deset let do evropskému průměru, čemuž odpovídají i finance. Zatímco v Evropské lize nastřádala česká mužstva mnoho vítězství proti silným západním klubům (Sevilla, Atlético M., Inter), tak v Lize Mistrů všechna česká mužstva opakovaně selhávají proti srovnatelným nebo slabším soupeřům viz Slavia proti Apoelu, Sparta proti Žilině nebo Plzeň proti FCSB. Možné vysvětlení pro tento jev je podceňování Evropské ligy ze strany západních klubů a nebo špatná výkonost českých mužstev v roli favoritů.

Odlišná charakteristika české ligy

Nikde není psáno, že dosavadní úspěchy českých klubů na pohárové scéně budou pokračovat (naše kluby nebudou například teď nasazené do skupin pohárů jako v předešlých dvouch sezónách) , nicméně existuje minimálně jeden důvod k optimismu. Z hlediska koeficientů je pro danou zemi výhodné když se do předkol kvalifikují dlouhodobě ty samé týmy, jelikož můžou pak profitovat z nastřádaného klubového koeficientu. Nasazení hraje často v předkolech klíčovou roli a opravdu není jedno jestli dostanete v čtvrtém předkole Arsenal nebo tým z Faerských ostrovů. Ve finále je sice los vždy tak trochu o štěstí, nicméně rozdíl v kvalitě nasazených a nenasazených mužstev bývá propastný. To může potvrdit například Sigma Olomouc, která se dostala až do 4. předkola EL jen aby konfrontovala Sevillu, která ji nakonec vyřadila.

Z tohoto pohledu je dobře, že v Česku za poslední tři roky vykrystalizovala trojice týmů, které se každý rok kvalifikují do evropských pohárů a tam bývají střídavě úspěšní. Tato situace rozhodně v evropských ligách není zvykem – většinou existuje hegemon, který domácí scéně dominuje a sbírá většinu bodů do koeficientu na scéně Evropské. Krásně to můžeme vidět na porovnání s 11., 12. ,14. a 15. zemí žebříčku evropských koeficientů (Česko je aktuálně 13.) – tedy zeměmi, které si vydobyly na evropské scéně zhruba stejné nasazení jako Česko.

ČeskoRakouskoNizozemskoDánskoKypr
35,5Salzburg54,570,53125,5
3323,537Midtjylland1412
21,58Feyenoord227,5Larnaca8

Je zřejmé, že ze všech pěti zemích panuje v českém fotbale nejmenší nerovnost, co se týče klubových koeficientů. Zatímco rozdíl mezi koeficientem nejlepšího a třetího nejlepšího klubu činí v Česku pouze 14,000 bodů, například v Nizozemsku je to propastných 48,500. Podobně propastný rozdíl mezi hegemonem a ostatními je i v dalších s námi srovnatelných ligách, např. Švýcarsko, Polsko, Chorvatsko.

V současnosti má přítomnost tři stabilních a silných klubů velmi pozitivní efekt na klubový koeficient celého českého fotbalu – když jeden klub náhodou vypadne už v předkolech proti nenasazenému týmu, druhý a třetí ze silné trojice vykompenzují jeho selhání a tak koeficient Česka může prosperovat dále. Velmi neblahé důsledky by z pohledu našeho koeficientu měl úpadek koeficientu jednoho z top 3 mužstev a jeho následný přesun mezi nenasazené týmy v předkolech EL. Toto se týká zejména pražské Sparty, která už dva roky po sobě vypadla velmi brzo z předkol a zároveň odepisuje silné ročníky z minulosti.

Quo vadis náš fotbale?

V minulých letech byly české kluby vzhledem k jejich finanční situaci velmi úspěšné v pohárové Evropě a díky pravidelným účastem ve skupinách hlavně Evropské ligy se příjmy z evropských pohárů staly významnou složkou v rozpočtu tří velkých českých klubů. Vzhledem k tomu, že UEFA stále více míst rezervuje klubům ze silných lig, je otázka nakolik se do budoucna budou schopny české kluby prosadit alespoň do skupin. Jistou změnu a možnou naději dává vytvoření jakési Evropské ligy 2, která by měla být uvedena již další ročník – otázka je, jak velkým prostředkům se dostane této a první Evropské lize.

Autor: Jan Kraváček | pátek 12.7.2019 7:05 | karma článku: 22,86 | přečteno: 2525x
  • Další články autora

Jan Kraváček

Nezastavujme imigraci z Ruska

Jakkoliv je v současnosti Česko zaneprázdněno zejména uprchlíky z Ukrajiny, myslím, že do budoucna je relevantní i otázka imigrace z Ruska.

9.3.2022 v 10:36 | Karma: 7,38 | Přečteno: 279x | Diskuse| Politika

Jan Kraváček

Česká stopa a potenciál v Podkarpatské Rusi

Těžko se vám ve světě někde stane, že se bavíte s místními a ti obdivně až děkovně hovoří o Češích.

5.9.2021 v 11:07 | Karma: 17,60 | Přečteno: 468x | Diskuse| Cestování

Jan Kraváček

Top nebo flop: Cizinci v českém fotbale

Věčným tématem v českém fotbale je přínos zahraničních hráčů. Pokud se dělá s rozumem, je podle mě angažování cizinců pro české kluby a celou ligu přínosné.

27.8.2019 v 21:19 | Karma: 10,48 | Přečteno: 589x | Diskuse| Sport

Jan Kraváček

Jak a proč fotbalu (ne)roste návštěvnost

Minulý rok si Dušan Svoboda z LFA mnul ruce nad rekordní návštěvností naší ligy za poslední takřka dvě dekády. Analýza operující s více než jednou proměnnou ovšem ukazuje, že návštěvnost na ligových stadionech bohužel spíše klesá.

31.7.2019 v 18:50 | Karma: 12,55 | Přečteno: 867x | Diskuse| Sport
  • Počet článků 5
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 968x
V mém volném čase se zajímám o fotbal hlavně ve střední Evropě, rád cestují a zabývám se společenským, potažmo hospodářským děním.

jkravacek@gmail.com

Seznam rubrik